Před časem mi vytanula na mysli dobře míněna rada: „když chceš vědět jaké je učení té skupiny, tak se dívej, jak tam ty lidi vypadají.“ Ta rada má hloubku a je nesmírně praktická. Mohu jen doporučit.
Na shromáždění chodí věřící obecně proto, že věří, že je to součást Božího opatření pro jejich dobro. A také proto, že věří, že tam uslyší Boží slovo a tím lépe poznají Boha. Ze slov, která slyší se jim v mysli vytváří obraz Boha. Věřící, který svého Boha miluje se postupně proměňuje do podoby toho obrazu. To je přirozený proces. Tak to prostě je.
Zařídil jsem se tedy podle té moudré rady. Podíval jsem se na ty lidi, jak vypadají. A to, co jsem viděl se mi nelíbilo. Přemýšlel jsem, kde je chyba. Hněval jsem se na ně, že dělají něco špatně. Ale pak jsem se hněvat přestal. Došlo mi, že oni se jen proměňují do obrazu, který je jim předkládán.
Jaký obraz Boha tito lidé dostávají? Jedno vyučování je na téma Bůh je láska, miluje všechny lidi bez rozdílu. Pak následuje vyučování na téma Armagedon, jak rozhněvaný Bůh šlape vinný lis Božího hněvu plný neposlušných lidí až vytékající krev dosahuje po uzdy koní. Pak přichází téma milování nepřátel a poté téma nutnosti držet si od hříšníků odstup. Jak se vyznat v tom, že Bůh vyžaduje naši lásku vůči nepřátelům a přitom je sám plný potlačované nenávisti? Jak nalézt rovnováhu, abychom se Mu sami neznelíbili a neupadli v nemilost? Musíme dostatečně milovat, ale zároveň přiměřeně nenávidět. Musíme druhé přijímat, ale zároveň si držet odstup a oddělovat se. Musíme zachraňovat hříšníky, ale zároveň vyjít z jejich středu. Musíme projevit soucit, ale zároveň se připravit na to, že jednoho dne tento soucit potlačíme, až Bůh naše blízké nechá hořet v ohnivém jezeře, zatímco my ho za tuto „spravedlnost“ budeme oslavovat, atp.
Postupující proměna tedy nutně znamená přicházející vnitřní rozpolcenost. Není divu, že některým křesťanům nevadí diktátoři. Stačí, když propagují tzv. biblickou morálku. Bůh je přece také milující a spravedlivý a zároveň hubící své nepřátele.
Jak z toho ven? Zkus Ježíšovu metodu! Obrázek je za tisíc slov.
