Další důvodem proč je víra SJ tak pevná, je propracovaný systém nauk doplněný o důsledný systém vyučování. Jak jsme si již řekli, tak SJ nazývají své učení pravdou a protože jak říkají chtějí uctívat Boha Duchem a pravdou, tak tu svou pravdu berou vážně a důsledně ji vyučují. Vzhledem k tomu se asi nevyhneme občasnému rozboru některých učení. Ale touto cestou bych opravdu jít nechtěl. Mám za to, že tu jde o něco jiného než o to stát se těmi nejlepšími badateli Bible ze všech a tím Boha ohromit. Mít s ním vztah, ptát se a být v procesu poznávání je pro člověka mnohem přínosnější. Nechci mít vztah se starou a uctívanou knihou. Chci mít vztah s Bohem. Ta kniha je určitě fajn a může člověku s něčím pomoci, protože ji psali lidi, kteří měli s Bohem vztah.
Na internetu lze najít různé rozbory nauky pokud pátráte po nějakých vysvětleních. SJ to někdy chápou jako určitou disciplínu, že lepší je ta náboženská skupina, která má lepší, logičtější, přesnější a propracovanější nauky. Pak se diskuze o nějaké nauce stane bojem o to, kdo je v lepší skupině. Tenhle boj se nedá vyhrát. Nejde jen o celkové nauky, jde o přístup a celkový koncept. Učení SJ je propracované jako celek, když se pustíte do boje s jednou cihličkou stavby, pořád tu ještě máte ty ostatní. Někdy je lepší poodstoupit od zkoumání cihel a podívat se na celou stavbu a zamyslet se jestli v ní chcete žít. Nebo možná cítit prázdnotu a nenaplněnost. Uvědomit si i jinou stránku své osobnosti, která křičí, že je něco v nepořádku a tak to být nemá. A i když vám srdce řekne a vy víte, že je to s tou vyučovanou pravdou jinak, tak váš rozum bude chtít nějaká vysvětlení.
Jako velmi osvobozující vidím zamyšlení se nad tím samotným konceptem záchrany prostřednictvím poznávání pravdy. Ten koncept není úplně nový. Vlastně je docela starý. Právě o podobném konceptu „pravdy“ jako prostředku záchrany měl Ježíš nejednou rozpravu s farizei. Zákoníci a farizeové opravdu pečlivě zkoumali písma, chtěli z nich načerpat, co nejvíce pravdy. Svůj náboženský systém nazývali „pravda“. Aby jim Ježíš naprosto jasně ukázal, že ne učení, ale on sám je zdrojem záchrany, prohlásil „Já jsem ….pravda.“ Jako kdyby prohlásil, vše co hledáte zkoumáním písem, naleznete zde, v mé osobě. To je prostě síla! Osud člověka, jeho spasení není závislé na poznání a dodržování pravdy.
V jiném rozhovoru chtěl Ježíš více dopodrobna rozebrat podstatu výroku „Já jsem … pravda“, a své posluchače přitom značně podráždil. Prohlásil: Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.
Ježíš: „poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí“
Židé: Jsme Abrahamovo potomstvo a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak to, že říkáš: Budete osvobozeni.
Ježíš: Vpravdě, vpravdě vám říkám: Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. A otrok navíc nezůstává v domácnosti navždy; syn zůstává navždy. Jestliže vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní. Vím, že jste Abrahamovo potomstvo; ale snažíte se mě zabít, protože mé slovo nečiní mezi vámi žádný pokrok. Mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce, a vy proto děláte to, co jste slyšeli od [svého] otce.
Židé: Náš otec je Abraham.
Ježíš: Jestliže jste děti Abrahamovy, čiňte skutky Abrahamovy. Ale nyní se snažíte zabít mne, člověka, jenž vám pověděl pravdu, kterou jsem slyšel od Boha. To Abraham nedělal. Činíte skutky svého otce.
Židé: My jsme se nenarodili ze smilstva; máme jednoho Otce, Boha.
Ježíš: Kdyby byl Bůh vaším Otcem, milovali byste mě, neboť jsem vyšel od Boha a jsem zde. Také jsem vůbec nepřišel sám od sebe, ale On mě poslal. Jak to, že neznáte to, co mluvím? Protože nemůžete naslouchat mému slovu. Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví podle své vlastní povahy, protože je lhář a otec [lži].
Jak je vidno, není zde žádná diskuze o správných a nesprávných naukách, o tom, že by pochopení nějaké podrobnosti mělo zásadní význam. Pozorný čtenář si jistě povšiml, že Ježíš má na mysli svobodu od hříchu. Řešením není lepší poznání pravdy a její lepší uvádění do praxe. To je snaha dosáhnout spravedlnosti zákona. Nic jiného. Tím, že jeden zákon nahradíme jiným zákonem v podobě učení, nic nevyřešíme.
Pro řešení je naprosto klíčový Ježíšův výrok: otrok navíc nezůstává v domácnosti navždy; syn zůstává navždy
Buď jsi otrok nebo jsi syn! Být osvobozen znamená stát se z otroka synem. Pokud chceš být navždy v Boží domácnosti, tak to znamená stát se z otroka synem. Pokud sloužíš pravdě (zákonu) tak jsi mu podřízen, zákon přináší poznání hříchu, tak jsi podřízen hříchu. Pořád si jen musíš dávat pozor. Syn nic takového řešit nemusí.
Jak se mám stát z otroka synem? Nemůžu se přece znova narodit.
Nikodém: Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže přece podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se. Ježíš odpověděl: Vpravdě, vpravdě ti říkám: Pokud se někdo nenarodí z vody a ducha, nemůže vstoupit do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z ducha, je duch.
Pokud se nenarodí někdo znovu, nemůže vidět Boží království
Z hlediska někoho, kdo byl vyučován, že se znovu narodit nemůže, zde nastává neřešitelná situace.
V dalším pokračování si vysvětlíme, jak to s tím novým narozením je, že se týká tolika lidi, že budete překvapeni.