V článku „Covid 19 – znamení apokalypsy?“ jsem slíbil, že napíšu o dalších hlavních pohledech na poslední časy. Budu předpokládat, že řada z Vás je na tom stejně jako já ještě před nedávnem a doposud neslyšela o tom, že existuje více než jeden pohled vykládající knihu Zjevení Jana, Daniele, 24 kapitolu Matouše. Předem chci celé pojednání uvést tím, že mi nejde o nahrazení jednoho učení jiným „tím jediným pravým“, ale o vytvoření nadhledu, o získání svobody pro naše myšlení a rozhodování.
První pohled – futurizmus
Futurizmus je současný pohled západního světa, je to pohled, který prezentuje snad každý televizní evangelista (no v ČR jich moc není :-). Futurizmus je koncept, který předpokládá, že všechny ty barvité popisy konce v knize Zjevení se odehrají v naší budoucnosti. Když mluvím o knize Zjevení, myslím tím i pasáže z knihy Daniel a 24. kap Matouše. Futurismus jako každý teologický směr je plný diskuzí o podrobnostech. Bez nadhledu a povědomí a dalších hlavních směrech můžeme uvíznout v diskuzích o různých variantách jediného pohledu.
Futurismus 1. varianta
Nejvíce propagovaná varianta futurizmu, obsahuje myšlenku, že bude prvně vytržení a potom zde bude 7 let vládnout Antikrist. Tohle propagovala spousta známých osobností a filmů. Všichni velcí televizní evangelisté kázali „vytržení před velkým soužením“, protože to je pro lidi populární, protože zde lidé nebudou, až se budou dít ty děsivé věci.
Futurismus 2. varianta
Druhá varianta futurizmu umísťuje vytržení doprostřed velkého soužení. To znamená, že by zde křesťané měli být polovinu hrůzy, které se má údajně na zemi v budoucnu odehrát. Ta myšlenka za tím je taková, že zde budete jen polovinu, protože v druhé polovině se bude vylévat Boží hněv a nevěsta Kristova zde už nebude muset být, protože Bůh na ni není až tak nazlobený, ale protrpíte si polovinu z těch 7 let pekla na zemi. Tato varianta se nazývá „vytržení uprostřed velkého soužení“.
Futurismus 3.varianta
Poslední varianta futurizmu umísťuje vytržení až po velkém soužení. Tato varianta je zajímavá analogickým propojením s vyjitím Izraele z Egypta známým jako exodus. Křesťané si prožijí 7 let peklo na zemi jako „Izrael“ vyčkávající stranou a sledující Boží rány na „Egypt“, který je považován za protiobraz moderního světa. Lidé, kteří věří této variantě, chtějí budovat různá útočiště vybavená zásobami potravin, municí, toaletním papírem a dalším prostředky. Základní myšlenkou je příprava na 7 let, kdy zkolabuje celý systém. „My připravení“ to v klidu přečkáme ve svých útočištích, zatímco Bůh bude trestat lidi 7 let. To je varianta „vytržení po velkém soužení.“
Futurismus – vznik
Ale všechny tyto varianty patří do futurizmu – věří, že všechno tohle se stane v budoucnosti, že všechny ty věci, o kterých Bible mluví, se teprve mají stát, a že to je právě na spadnutí. Takže toto nejsou tři pohledy, to jsou tři varianty jednoho pohledu. Zakladatelem tohoto pohledu, který nazýváme futurismus, je John Nelson Darby (18. listopadu 1800 – 29. dubna 1882), angloirský biblista a evangelista, jedna z vlivných postav mezi Plymouthskými bratry. Ten toto učení opřel o vidění mladé dívky Margaret MacDonald (kolem roku 1830), které mělo znázorňovat nebeské setkání církve jako nevěsty a Krista jako ženicha. Ačkoli dívka sama tvrdila, že šlo o duchovní, nikoliv fyzickou událost, John N. Darby jej začal vykládat a šířit jako doslovné fyzické vzetí svatých v tajné události vytržení poslední doby. Ruku v ruce s tímto výkladem šlo také učení o tom, že nejsme doposud v Království a pokud nejsme v Království, nemůžeme očekávat nadpřirozené věci. Darby říká, že Království zde není, takže nejsou zázraky, nejsou dary Ducha svatého, žijeme v době milosti, ve věku církve, ale nikoliv v Království. A pokud jsme v době milosti, věku církve, čekáme na to, až přijde Království se vším, co k němu patří. Církev však musí být pročištěna, protože Ježíšova oběť nezajistila plné ospravedlnění. Největší podíl na rozšíření tohoto učení měla Bible C. I. Scofielda, která jako první obsahovala úplný komentář, čímž se stala velmi populární a toto učení rozšířila v celé generací kazatelů.
Jistě si sami dokážete zařadit učení svědků Jehovových. Většinoví SJ se nevnímají jako ti, kdo budou vytrženi při Pánově příchodu, ale jako ti, kdo vycházejí z velkého soužení a budou žít na obnovené zemi. Ačkoliv se tím od ostatních liší, jejich učení spadá do futurismu.
Druhý pohled – historizmus
Historizmus je pohled, kterému věřili církevní otcové a reformátoři, jako Jan Kalvín, John Wesley, Charles Spurgeon, Jonathan Edwards. Toto byl převládající pohled v létech 1500-1800. Věřili, že Zjevení 1. kapitola je počátek církevní historie, že kniha Skutků a kniha Zjevení začaly současně, a že v jejich době už 1000 let probíhá, takže bychom dnes mohli žít ve Zjevení 14. kapitole. Je to úplně jiný pohled, který říká, že něco z toho „špatného“ ze Zjevení se již stalo, něco se má teprve stát a něco z toho se právě děje. Je to mnohem pozitivnější, než futurizmus, protože alespoň něco z těch špatných věcí se již stalo. Futurizmus říká, že všechny ty události v knize Zjevení jsou v naší budoucnosti. Historizmus říká, že události knihy Zjevení jsou roztažené přes 2000 let. Na historistech je zajímavá jedna věc, neustále se snaží vyzkoumat, ve které části Zjevení se právě teď nacházíme. V minulosti říkali, že šelma je Napoleon Bonaparte, proto že jsou ve Zjevení 13. kapitole a věřili tomu, že žijí právě v té době a vždy, když se objevil někdo jiný, tak to změnili – ne, Hitler je šelma, ne – Stalin je šelma, ne – Obama je šelma… Může to být kdokoliv, kdo se objeví, protože se to dá navléknout na kohokoliv. Jinými slovy, historizmus se musí neustále upravovat a přizpůsobovat tomu, co se píše v novinách, protože jednou to sedí na toto, pak na tamtoho… Historistický pohled dodnes může být populární u některých skupin, ale celkově dnes tolik populární není. Za otce historického výkladu se většinou pokládá cisterciácký mnich a opat Jáchym z Fiore v Kalábrii (1135–1202); i když sám Jáchym nebyl pravým historicistou a naopak historické výklady Zjevení se vyskytovaly i před ním, znamenala jeho teologie tzv. „třetího věku“ Ducha svatého zlom v interpretaci Zjevení.
Třetí pohled – idealizmus nebo takzvaný „duchovní pohled“
V tomto pojení je kniha Zjevení chápána jako duchovní pohled, jako alegorie. Není chápána jako sled událostí, které by se měli stát, nebo se staly. Je to prostě o šelmě – draku a beránku – Ježíši, a my se nacházíme ve velké bitvě a celá kniha Zjevení je jen duchovní obraz, který bychom se neměli snažit vidět jako doslovné proroctví o věcech, které se dějí, nebo mají stát. Idealisté chápou slova Zjevení jako popis a vyjádření toho, že Kristus vládne dějinám. Zjevení podle nich popisuje „mechanismus dějin“, jak funguje svět, jak se vůči němu staví Kristus/Bůh a jak se ke světu a k jeho dějinám má postavit křesťan. To je pohled idealizmu, který byl velmi populární asi před 100 lety, kdy lidé začali věřit, že zázraky se již nedějí, a tehdy přišli s takzvaným liberálním anebo sociálním evangeliem. Koncept toho byl, že zázraky a nadpřirozené věci nejsou pro dnešek, že kniha Zjevení není skutečné proroctví, že to je alegorie, duchovní obraz, který nám jen něco ukazuje.
Čtvrtý pohled – preterizmus
Preterizmus je z latinského slova, které znamená „něco, co se již stalo“. Preterizmus je opakem futurizmu. Futurizmus říká, že se všechno má teprve stát v budoucnu, ale preterizmus říká, že tohle všechno se stalo v prvním století. Že kniha Zjevení, dalo by se povědět, je Janovou rozšířenou verzí Matoušovy 24. kapitoly, Markovy 13. kapitoly a Lukášovi 21. kapitoly a byla o zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l., což byla apokalypsa a nejhroznější čas v dějinách Izraele, která kdy byla v historii lidstva zaznamenána. Byl to přechod od světa Staré smlouvy do světa Nové smlouvy. Systém starozákonní Bohoslužby byl zničen spolu s chrámem, místem Bohoslužby, včetně všech záznamů o rodokmenech, čímž nebylo možné obnovit kněžskou službu podle Áronova kněžství a nadále pokračovat po případném novém vybudování Chrámu. Byl odstraněn závoj, který židům bránil vidět Novou smlouvu, jelikož po dobu 40ti let vedle sebe stále stály dvě smlouvy, Stará s Chrámovou Bohoslužbou, a Nová smlouva s kněžstvím Krista. Preterizmus to vidí jako popis událostí přechodu od Staré smlouvy do Nové smlouvy, což se dělo při zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. a tvrdí, že v této době jsme již plně v Nové smlouvě, která je věčná. Historik Flavius Josephus zaznamenal, že při zkáze Jeruzaléma nezahynul ani jediný křesťan. To vypovídá o tom, že křesťané prvního století byli všichni preteristé. Neodsouvali proroctví do vzdálené budoucnosti. Bylo jim řečeno, že předpovědi se mají „brzy stát“ – než pomine generace – to znamená cca do 40 let. Čekali, a když se ukázaly armády (Matouš 24:15 Proto když uzříte ohavnost zpustošení, předpověděnou od Daniele proroka, jak stojí na místě svatém) věděli, že to je chvíle, kdy mají utéct.
Co si vybrat, čemu věřit?
Jako bývalý futurista chápu, že je těžké dokázat pojmout něco jiného, než to, čemu jsi byl vyučován a čemu jsi upřímně věřil po větší část svého života. Když se tedy podíváme na tyto čtyři hlavní pohledy, je důležité si uvědomit, že existuje více možností, protože většina z nás ani nikdy neslyšela, že by možností mohlo být více.
Kniha Zjevení je skutečné proroctví. Jan v knize Zjevení říká, že to jsou věci, které se mají brzy stát. Takže to není nějaký obraz věcí, které by se měly dít následujících 2000 let a ještě po zbytek historie církve.
Jsem si vědom, že uvedené informace v článku nejsou vyčerpávající a ani to nebylo jeho cílem. Další info lze najít na internetu.