Uvádím stručné shrnutí myšlenek z knihy „Universalism, the Prevailing Doctrine of the Christian Church During Its First Five Hundred Years: With Authorities and Extracts“ (Univerzalismus, převažující učení křesťanské církve během prvních pěti století), kterou napsal v 19. století J.W.Hanson.
Velká část knihy uvádí dochované citáty nejvýznamnějších křesťanských autorů na toto téma a autor se hodně věnuje Origenovi z Alexandrie, který byl jedním z nejznámějších křesťanských učenců v rané církvi. V závěru uvádí seznam svých hlavních myšlenek, ze kterých uvádím stručný výtah (psaný z části jednou rukou u kojení, tak omluvte kvalitu).
- Zpočátku se křesťané věnovali spíše apologetice, ale mylné pohanské a židovské představy donutily církev zformovat více své učení. Prosadila se ústřední myšlenka apokatastasis (obnovy všech věcí, viz. Sk. 3:21) a univerzální obnova se stala obecně přijímanou vírou, jak uvádějí Klement a Origenes z Alexandrie (180-253).
- Zatímco Klement a Origenes nám ukazují na názory učenců, obrázek o názorech obyčejných lidí si můžeme udělat z pohřebních nápisů v katakombách, ze kterých je vidět naděje, nikoliv hrůzy augustinismu, ale jsou v souladu s universalismem církevních otců.
- Klement říká, že všechny tresty jsou nápravné, také Origenes mluví o omezených a nápravných trestech a „aionion“ (slovo, které je v Biblích mylně překládáno jako věčný, viz jiný článek) je podle nich v souladu s univerzálním spasením.
- Pán, apoštolé i první křesťané se vyhýbali slovům, která pohané či Židé používali pro věčné mučení (aidios / adialeipton timoria), tuhle myšlenku znali a ta slova mohli použít, kdyby chtěli, ale oni důsledně používali výraz kolasis aionios (viz Mt 25:46 na BibleHub), tedy trest či disciplína omezeného trvání.
- První církev učila, že Kristus kázal evangelium mrtvým v Hádu a mnozí měli za to, že osvobodil ty, kdo tam byli, což je v rozporu s moderním učením, že se člověk musí rozhodnout před smrtí.
- Raná církev se modlila za mrtvé, což by nedělali, pokud by se po smrti nedalo již nic změnit.
- V církvi byl rozšířený názor, že prostým lidem je dobré vyhrožovat falešnými pohrůžkami a že poznání je jen pro některé. Proto někteří lidé vyhrožovali věčnými tresty, i když jim ve skutečnosti nevěřili.
- Klement z Alexandrie dal církvi jedno z prvních kompletních systematických shrnutí křesťanské víry (180 po Kr.) a univerzální spasení bylo jedním z bodů.
- Jedno z prvních kompletních pojednání o křesťanství coby systému napsal Origen (220 po Kr.) a univerzální spasení tam bylo výslovně uvedeno.
- Univerzální spasení bylo převažujícím učením církve, tak dlouho dokud řečtina, jazyk Nového zákona, byla jazykem křesťanství.
- Univerzalismu lidé obecně věřili v nejlepších stoletích, prvních třech, kdy bylo křesťanství nejpozoruhodnější pro svou jednoduchost, dobrotu a misionářskou horlivost.
- Univerzalismus byl nejméně známý v době, kdy byla nejméně známá řečtina a jazykem církve se stala latina, bylo to také v době nejtemnější a nejzkaženější, kdy bylo také nejméně rozšířené vzdělání.
- Nikdo z autorů, kdo tehdy psal o herezích prvních tří století, nezmiňoval jako herezi univerzalismus, přestože ho zastávali mnozí, ne-li většina a určitě nejdůležitější z učitelů.
- Žádné vyznání víry z prvních pěti století neříká nic proti univerzální obnově a ve prospěch nekonečného trestu.
- S výjimkou Augustina (354-430) nejsou žádné argumenty proti univerzalismu po dobu čtyř set let po Kristu od nikoho z církevních otců.
- Různé církevní koncily odsuzovaly nejrůznější hereze, ale žádný ekumenický koncil více než 500 let neodsoudil univerzalismus, přestože ho zastávala většina křesťanských škol a nejváženější svatí.
- Ještě okolo roku 400 říká Jeroným, že většina lidí a Augustin, že velmi mnoho lidí věří v univerzalismus, navzdory tomu, jak ho napadal.
- Důležití zastánci univerzalismu se narodili v křesťanském prostředí, byli mezi nejučenějšími a nejsvětějšími mezi dávnými svatými.
- Nejvýznamnější zastánci nekonečného trestu žili v pohanském prostředí a v mládí žili zkažené životy. Tertullian, jeden z prvních a Augustin, nejvýznamnější z nich.
- První zastánci nekonečného trestu byli latinsky mluvící. Minucius, Felix, Tertullian a Augustin. Neuměli řecky a byli méně kompetentní interpretovat význam řeckých písem než řečtí učenci.
- První zastánci univerzalismu po apoštolech byli Řekové, v jejichž rodné řeči byl Nový zákon napsán. Našli podklady pro univerzalismus ve svých řeckých Biblích. Kdo měl pravdu. Oni nebo latiníci?
- Řečtí otcové hlásali univerzalismu v době temnoty, hříchu a zkaženosti. V okolním prostředí, tehdejší literatuře a náboženstvích nebylo nic, z čeho by mohli čerpat inspiraci. Univerzalismus byl v protikladu všemu kolem nich.
- Církevní historikové a bibličtí kritikové se shodují, že v prvních stoletích převládal univerzalismus.
- Ode dnů Klementa z Alexandrie do Řehoře z Nyssy a Theodora z Mopsuestie (období 180-428) byli všichni velcí teologové a učitelé téměř bez výjimky univerzalisté. V následujících stoletích se jim tolik lidí nikdy nevyrovnalo učeností a dobrotou.
- První teologická škola byla v Alexandrii a učila univerzalismus po více než 200 let.
- V letech 170-430 bylo šest významných křesťanských škol. Čtyři a to ty nejvýznamnější z nich učily univerzalismus, jedna (latinská) věčné tresty.
- Křesťané psali proti třem významným gnostickým sektám a jejich učení, ale přestože i tyto sekty zastávaly univerzalismus, ten není mezi jejich herezemi zmíněn.
- V Origenově apologetickém spisu Celsovi, kde Celsus nařkl křesťanského Boha z krutosti, protože trestá ohněm. Origenes odpovídá, že Boží oheň je nápravný, že Bůh je oheň spalující a spaluje hřích, nikoliv hříšníka.
- Origenes, nejvýznamější představitel univerzalismu, byl svými odpůrci napadán pro různé ze svých názorů, ale nikdy kvůli univerzalismu. Dokonce koncil, který odsoudil origenismus, vychvaloval Řehoře z Nissy, který byl stejně jako Origenes zastáncem univerzalismu.
- Císař Justinián (?482-565) chtěl, aby byl univerzalismus oficiálně odsouzen, ale toto učení bylo ještě tak rozšířené, že to církevní koncil neudělal (viz článek o slově aionion, zajímavé).
Po dnech apoštolů zmiňuje první dochovaná literatura univerzalismus a toto učení zastávali nejvýznamnější církevní učitelé prvních pět set let křesťanské éry. Bylo to převládající učení rané církve.
Tento výtah jsem připravila proto, že průměrný křesťan má podle mne velmi malou představu o církevní historii a to zejména té nejranější. Já sama se historii dost věnuji, ale také jsem se vždy vrtala spíše v reformaci a znalosti z prvních století si doplňuji nyní. Závěrem bych ještě řekla, že některá učení jsou takovou svatou krávou, kolem které lidé chodí po špičkách a myslí si, že to tak bylo vždy. Kromě toho, že tato kniha dokazuje, že první církev opravdu věřila v univerzální obnovu a ukazuje původní významy různých řeckých slov (viz zvláštní článek), tak mě při důkladném studiu univerzalismu, kterému se již pár měsíců věnuji, zaujalo, kdo a jak mluvil o věčním zatracení.
Tertullian (?160-220) se například těšil, jak se bude smát utrpení hříšníků v pekle. Augustin je autorem řady divných učení, např. od něj pramení křty malých dětí, což souvisí s tím, jak viděl původní hřích. Nečetla jsem jeho teologické spisy, jen životopis, ale je z toho vidět stav církve, třeba silný důraz na asketismus v té době, on sám měl křesťanství spojené s celibátem, a proto se mu nějaký čas bránil. Hrozná škoda, že se raději neoženil a místo plození nesmyslů neplodil děti. Je autorem opravdu řady divných věcí a je potřeba si uvědomit, že první reformátoři ho měli ve velké úctě a ač šli proti katolické církvi, tak proti němu nešli, naopak Kalvín ho citoval, jak mohl.
Mnoho z učení o věčném trestu je opravdu opředeno fantazií kazatelů. Četla jsem vybájené líčení pekelných hrůz od Jonathana Edwardse a když ty výroky člověk čte, tak má víc svobody se tomu zasmát (a zaplakat nad tím). Nedávno jsem slyšela výrok Paula Washera, jak všechno stvoření zajásá, když je někdo hozen do pekla, protože se země zbavila dalšího zla a to také není nic nového pod sluncem, protože jsem podobnou větu našla i někde v této knize. Takže závěrem, nepleťme si pojmy (fakta) s dojmy 🙂
Markéta Chaloupková
převzato z webu http://www.nepekelnabible.cz/clanek_003_universalismus_prevazujici_doktrina.html