Také tě dramatické události současné doby naplňují radostným vzrušením, že „Pán je blízko“? Mnoho křesťanů v takovém očekávání prožívá celý svůj život aniž by došlo k naplnění jejich naděje. Než dovolíš svému nadšení surfovat na této vlně, prosím zastav se na chvíli a přemýšlej. Podobné nálady se již opakují od roku 1820. V roce 1837 John Darby označil právě vynalezený telegraf za Kainův vynález a předzvěst Armagedonu. Dnes se tomu shovívavě usmíváme, ale ve své době to byl převratný vynalez. Skupina křesťanů shromážděná kolem Johna Darbyho a Edwarda Irwinga ho brala velmi vážně. Roku 1832 se tato skupina začala vnímat jako zvláštní (vyvolené) křesťanské shromáždění se zvláštním zjevením a posláním, s čímž bylo spojeno i vyhledávání znamení konce. Jedním z takových znamení byl třeba právě vynalezený telegraf (1837), který Darby označil za Kainův vynález a předzvěst Armagedonu.
Události spojené s covidem 19 jsou samozřejmě nesrovnatelně závažnější. Alespoň dle našeho soudu. Vnímáme je naléhavě, protože se to děje právě dnes a právě nám. V roce 1837 lidé také vnímali, že přicházející technické vynálezy změní svět. A měli pravdu. Změnili. Ale konec nepřišel. Přijde konec tentokrát? Nebo jenom opadne vlna nadšení, která se opět vzedme s další světovou události?
Nikomu neuškodí zkusit si udělat alespoň malý nadhled prozkoumáním teologického pozadí výkladu konce světa, na tom se totiž od roku 1830 nic nezměnilo.
Francisco Ribera
V roce 1590 jezuitský kněz jménem Francisco Ribera publikoval 500-stránkové dílo („In Sacrum Beati Ioannis Apostoli, & Evangelistiae Apocalypsin Commentarii“), kterým pasáže z Daniele 9: 24-27, Matouše 24, Lukáše 21, Marka 13 a Zjevení 4-19 umístil do vzdálené budoucnosti. Což byla první myšlenka svého druhu, která se stala základem mnoha moderních názorů na to, jak bude vypadat „konec“. Význam této nové interpretace, označované pojmem futurismus, spočíval v tom, že tyto pasáže písma je třeba vidět, jako doposud nenaplněné a tedy umístěné kdesi do budoucnosti, což také Ribera ve své práci uvedl. Tento nový pohled však ve své době nezískal potřebnou podporu.
John Darby
Riberova práce nebyla příliš populární až do roku 1826, kdy Samuel Maitland, knihovník arcibiskupa v Canterbury, znovu tento zapomenutý rukopis objevil a publikoval jej kvůli veřejnému zájmu a zvědavosti. Nové vydání knihy zaujalo i malou skupinu ultra-konzervativních Plymouthských bratří, vedenou Johnem Darbym, která se záhy dostala pod vliv tohoto myšlení.
Cyrus Ingerson Scofield,
Dalším z nejdůležitějších následovníků tohoto směru byl Cyrus Ingerson Scofield, americký teolog a spisovatel, který později publikoval tento názor v jeho slavné Scofield Reference Bible (Scofieldova Bible). Tato bible, jako jedna z prvních, obsahovala úplný komentář k jednotlivým knihám, díky čemuž velmi rychle zpopularizovala a stala se tak standardem pro studenty mnoha biblických seminářů a také hlavním zdrojem učení pro mnoho moderních biblických učitelů.
Značná část moderní církve si tedy od té doby zvykla vyhledávat znamení poslední doby, za které označují každou vzniklou přírodní či politickou anomálii. Zvykla si varovat před každou nově přicházející technologickou vymožeností, a označovat ji nástrojem antikrista, potvrzující blížící se konec – aniž by jí vadilo, že k této propagaci, využívá nástupce, Darbym označeného „Kainova“ telegrafu, tedy radio, televizi, mobil, internet, sociální sítě, atd.
Pro svědky Jehovovy, kteří žijí v izolaci za zdmi své organizace to může být celkem nové, že s myšlenkou dispenzacionalismu (učení o Boží správě věků), přišel někdo jiný než uctívaný CH.T.Russel. Nebo, že Kristův druhý příchod vyhlíží také někdo jiný než Svědkové Jehovovi. Tou zásadní myšlenkou ke zvážení je však něco jiného. Futurismus – pohled, který pasáže z Daniele 9: 24-27, Matouše 24, Lukáše 21, Marka 13 a Zjevení 4-19 umísťuje do budoucnosti není učením církevních otců, ale je poměrně mladým učením, které se plně začalo rozvíjet až v devatenáctém století.
Futurismus je nejrozšířenějším učením současné církve. Jsou i nějaké alternativy? Ano, v podstatě jsou čtyři hlavní pohledy na poslední časy, kterými se budu zabývat v samostatném článku.